Letošní výroční konference EUREGIA EGRENSIS se uskutečnila v novém formátu v Plauen.
V centru pozornosti tentokrát nebyli pouze statementy k aktuálním záměrům tří prezidentů Euregia Egrensis, ale poprvé také na tři odborné panelové diskuze zabývající se třemi vybranými tématy, která budou rozhodující pro rozvoj příhraničního regionu v následujících letech:
Panel 1: Udržitelná mobilita a cestovní ruch
Panel 2: Finanční podpora v rámci programu EU-INTERREG od roku 2028
Panel 3: Jazyk soused
V panelových diskuzích byli zastoupeni vysoce postavení odborníci z ministerstev, poslanci a zástupci občanské společnosti i veřejné správy v regionu EUREGIO a dalších příhraničních
regionech.
Přeshraniční spolupráce v regionu čtyř zemí Sasko-Durynsko-Bavorsko-Česko je již více než 30 let podporována a rozvíjena prostřednictvím celé řady iniciativ v rámci sdružení EUREGIO EGRENSIS. Budoucí životaschopnost příhraničního regionu však nesmí být ohrožena úspornými opatřeními na komunální a státní úrovni a tím, že se EU zaměří na řešení globálních krizí!
Ani po 30 letech nebylo dosaženo důležitých cílů, které je nyní třeba vyřešit, aby se region mohl dále udržitelně rozvíjet. EUREGIO EGRENSIS chce povzbudit k činnosti a prostřednictvím Konference o budoucnosti v Plavně oslovuje konkrétně politiky zastupující region v nově zvolených parlamentech.
Na Konferenci o budoucnosti EUREGIA EGRENSIS dne 4. dubna v prostorách auditoria Duální vysoké školy v Plavně byli zastoupeni tito poslanci parlamentů:
Oliver Schenk, MdEP, poslanec Evropského parlamentu (za Sasko), Thomas Schmidt, bývalý státní ministr, poslanec Saského zemského sněmu (MdL), zástupce Saska ve Výboru regionů (VR), Elisabeth Kaiser, MdB, poslankyně Německého spolkového sněmu (za východní Durynsko), Mathias Weiser, MdB, poslanec Německého spolkového sněmu (za okres Vogtlandkreis), Heiko Hain, MdB, poslanec Německého spolkového sněmu (za Horní Franky, regiony Hof a Wunsiedel), Katja Meier, MdL, bývalá státní ministryně, poslankyně Saského zemského sněmu (za region Zwickau/Cvikov) + Martin Guillermo-Ramirez, jednatel Asociace evropských pohraničních regionů (AGEG/AEBR)
Svou podporu přislíbili i další poslanci, jako Matthias Ecke (poslanec Evropského parlamentu) a Jörg Schmidt (poslanec Saského zemského parlamentu za Plavno) a obdrží výsledky v písemné podobě.
Následující body jsou symbolicky (a následně i písemně) předloženy přítomným politikům, kteří nesou za region zodpovědnost:
1. Udržitelná mobilita a cestovní ruch
Přeshraniční železniční infrastruktura – musí být naléhavě posílena:
- Elektrifikace Sasko-Franské magistrály z Hofu směrem na Norimberk s napojením na Cheb přes Schirnding, čímž se opět umožní napojení západního Saska na dálkovou dopravu směrem na jih!
- Rozšíření a elektrifiace tratě z Plavna do Chebu – úsporná nákladní doprava na modernizovaných tratích je udržitelná a pomáhá ekonomice a cestovnímu ruchu v příhraničním regionu
- EgroNET-Ticket jako přeshraniční jednodenní jízdenka musí být dále rozvíjena. Aby z nabídek mohli profitovat také turisté a občané dojíždějící za prací musí dojít ke zlepšení spojení, tj. přes hranice musí jezdit více vlaků. Dopravcům však musí být na tuto dodatečnou finanční zátěž poskytnuty také potřebné prostředky na regionalizaci!
2. INTERREG – podpora od 2028
EU zvažuje výrazné snížení počtu evropských programů financování. Hrozí tak centralizace přidělování finančních prostředků bez přímého zohlednění specifických potřeb cílových regionů.
- Financování přeshraničních projektů z prostředků EU prostřednictvím programu INTERREG se osvědčilo. Regiony si mohou v závislosti na regionálních prioritách samy určit, jak budou prostředky využívány. Tento nástroj byl v uplynulých obdobích financování z prostředků EU zatraktivněn a zjednodušen snížením byrokratických překážek. Centrální přidělování finančních prostředků prostřednictvím spolkové vlády není vhodné!
- Finanční prostředky pro Fondy malých projektů, které díky tomu, že jsou spravovány prostřednictvím euroregionů umožňují přímé poskytování finančních prostředků obcím a spolkům, by měly být i nadále k dispozici v osvědčené podobě!
- Pro Fondy malých projektů, které jsou určeny malým obcím a spolkům, by měla být vytvořena možnost zálohové platby finančních prostředků; předfinancování po dobu šesti a více měsíců často přesahuje možnosti spolků.
3. Jazyk sousedů čeština a němčina
Panuje shoda v tom, že znalost jazyka bezprostředního souseda na druhé straně hranice je nezbytná pro intenzivnější prožívání přeshraničních vztahů a podporu důvěry. V regionu bohužel stále existuje jazyková bariéra. EUREGIO EGRENSIS nabízí již řadu let jazykové animace v mateřských školách a ve školách, a navštěvuje mateřské školy v příhraničí s projektem „Jazyk sousedů od začátku“ a s nabídkou „Jazykové koupele“ (imerzní metoda). Děti „nasávají“ jazyk a svými netušenými komunikačními dovednostmi překvapují i své rodiče. Bohužel však další studium sousedního jazyka je možné jen zřídka - na základních a středních školách (až na výjimky) chybí nabídky pro upevnění a další rozvíjení získaných znalostí.-> Osvojování si jazyka sousedů by mělo být od útlého věku základním prvkem života v česko-německém příhraničí. Měly by pomoci tyto 3 body:
- Vytvoření stabilních rámcových podmínek pro česko-německou spolupráci: Best practise: Polsko-německá spolupráce má ve spolkové zemi Braniborsko ústavní status a nabízí tak stabilní základ pro všechny aktéry!
- Pochopení sousedního jazyka jako lokalizačního faktoru v příhraničí -> „Sousední jazyk není cizím jazykem“, a proto by mu měla být věnována zvláštní pozornost a měl by připravit příhraniční region na budoucnost – spoléhat se pouze na angličtinu a v poslední době na umělou inteligenci nemůže být řešením; nenahradí důvěryhodnou konverzaci mezi lidmi!
- Konsolidace stávající nabídky sousedních jazyků -> „Sousední jazyk není projekt“. Udržovat a rozšiřovat to, čeho bylo dosaženo! Pro mateřské školy s existující nabídkou jazykové koupele musí být vytvořeny takové podmínky, aby tato nabídka mohla pokračovat i po ukončení projektu. Umožnění „speciální vzdělávací zóny“ v česko-německém příhraničí. Tím by mohly být zohledněny zvláštní potřeby příhraničního regionu a zvláštní rámcové podmínky pro dlouhodobou integraci sousedního jazyka.
-
daroPix/ David Rötzschke © daroPix/ David Rötzschke
-
daroPix/ David Rötzschke © daroPix/ David Rötzschke
-
daroPix/ David Rötzschke © daroPix/ David Rötzschke